Mikulášské mlsání

Když jsem byla malá, skladovala jsem hromady mikulášských čokolád obvykle až do dalšího Mikuláše v zásuvce psacího stolu. Pár týdnů před Mikulášem mi je sestra snědla, aby mi udělala místo na nové.

Historie se opakuje a nyní i moje děti dostávají od příbuzenstva hromady cukrovinek. Zatím jim je schovávám a tak nemají ani příležitost si sladkosti vzájemně sníst. Jenže přemýšlím, co s nimi. Nadělit je bezdomovcům nebo je úplně vyhodit? Na druhou stranu mám zase dostatek materiálu ke svému zkoumání. Nemusím nenápadně stát u regálů v obchodě, číst etikety a pak nic nekoupit. Takhle mám „studijní materiál“ pěkně po ruce a můžu srovnávat a studovat, co všechno jsou výrobci schopni vydávat za prospěšnou sladkost pro děti.

Například, zdravá svačinka v podobě medvídka má o celou polévkovou lžíci (na 100g) cukru víc, než běžné sušenky určené pro dospělé! Sladkost, jež údajně obsahuje sklenici plnou mléka, je spíše „sklenice“ plná smetany. Jenže je oslazená přibližně 4-5 polévkovými lžícemi cukru a obsahuje rostlinný tuk neznámého původu a kakaové máslo.

Tyto „dobroty“ nezachrání ani zvýšený podíl vápníku. Takto přijatý vápník děti totiž opravdu nevytrhne - obzvlášť proto, že nelze říci, zda a kolik se ho v těle dostane skutečně tam, kam má. Spíš bych řekla, že díky přítomnému cukru a celkovému působení takových pochutin na organismus naopak dochází k vyplavení vápníku z kostí. Ale to jsou prosím jen moje spekulace. Neznám žádnou seriozní studii, která by tuto mou hypotézu potvrzovala. Ať tak či tak, sladkosti nemůže nikdo soudný brát jako zdroj vápníku, i kdyby obsahovaly tisíc procent jeho denní dávky. Vápník zde má jedinou úlohu a to marketingovou. Prostě je to snaha o vytvoření image zdravého mlsání.

Další oblíbenou součástí mikulášských balíčků, kromě sladkostí, bývá obvykle tropické ovoce. Mandarinky, pomeranče, banány, kiwi… Je známo, že vitamínu C mají ve skutečnosti pramálo. Je to díky tomu, že jsou sklízeny nezralé a než přijdou na náš stůl či do mikulášských balíčků, tak se sníží obsah vitamínu C na minimum. A kromě toho, jsou to pro nás potraviny ochlazující, chcete-li osvěžující. A osvěžení na začátku prosince v našich zeměpisných šířkách netřeba. Takže po konzumaci většího množství tohoto ovoce klidně můžete u citlivějších jedinců pozorovat rýmu, či příznaky nachlazení.

Ale zpátky k svátku sv. Mikuláše. Tento svátek má duchovní rozměr v obdarovávání, nikoliv v přecpávání dětí sladkostmi. Osobně bych mikulášské svátky zrušila (alespoň v té všeobecně praktikované podobě). Nejen proto, že starší dcera po setkání s čertem několik nocí ze spaní plakala. A to ji nikdo nestrašil, čerta jen viděla a ani se k ní nepřiblížil. Bylo to venku na ulici, protože domů bych je nikdy nepustila. Ale i proto, že se tímto svátkem někdy děti rozdělují a „cejchují“ na „hodné“ a „zlobivé“ děti a také kvůli těm hromadám zbytečného cukru a tuku.

Míša D.