Emoce versus výživa

Začínám stále více vnímat a řešit, jak je výživa spojená s naším emočním stavem a úrovni vnímání vlastní hodnoty, úcty a lásky k sebe sama.

Dlouho bojuji s chutěmi na sladké. Od malička jsem byla neskutečně mlsná a žádné sladkosti přede mnou nevydržely dlouho. Nejlepší období, kdy jsem se držela a nejedla jsem téměř žádné sladkosti, bylo období předtím než jsem otěhotněla. Chtěla jsem být úplně fit, až otěhotním a v tu dobu jsem také začala chodit na akupunkturu, která mi pomohla srovnat energie v orgánech "zodpovídajících" za chutě na sladké (tedy především slezina a slinivka). Nicméně po porodu se chutě na sladké vrátily v nebývalé míře a to až tak, že manžel musel začít přede mnou schovávat čokolády. Prostě najednou jsem potřebovala doplňovat energii po kojení, energii z občas hůře prospaných nocí a prostě doplňovat a doplňovat. Ano, vím, že jsou způsoby, jak si dodat sladkou chuť zdravým způsobem a taky takovým, aby člověk nemusel stále běhat v bludném kruhu závislosti na cukru. Třeba jíst potraviny s přirozeně sladkou chutí. Ale není to rozhodně med a jiná přírodní sladidla. Jsou to třeba potraviny jako dýně, mrkev aj. Ale ani tahle znalost nevedla ke snižující se spotřebě sladkostí v mém jídelníčku.

Nicméně v posledních dnech hodně pracuji na úrovni své sebelásky a úcty k sama sobě. A najednou zjišťuji, že to jde a že když vyživím svoji psychiku, pochválím se a zároveň jím pravidelněji, že je mi lépe. Zatím nedokážu slovy popsat to, co se se mnou nyní děje, ale ráda bych shrnula několik svých poznatků, které se týkají nejen těch, co bojují se závislostí na sladkém.

Ohlídejte si svoji snídani a zaměřte se na důvody, proč jíte

Znovu jsem si potvrdila důležitost snídaní, protože pokud se odbydu jedním krajícem chleba a nedám si svoji "ranní kávu" v podobě vývaru a nějakou obilnou kaši, tak brzy mě začnou honit chutě na sladké. Což je ale víceméně převlečený hlad po pořádné a kvalitní snídani.

Stejně tak jsem zjistila, že mám čokoládu spojenou s určitým relaxem a možností se povzbudit a nabudit. U někoho to může být káva, chlebíček, brambůrky apod. A proto se zamyslete, kdy která jídla (obzvlášť pochutiny včetně nápojů) jíte a z jakého důvodu.

U žen závisí chutě na konkrétním období menstruačního cyklu

Ano, je to tak. Ženy přiznejme si svoji cykličnost a uvědomme si, že v době premenstruačního syndromu a menstruace jsem více unavené a tím pádem můžeme svoji energii chtít doplňovat různým jídlem a pochutinami namísto toho, abychom zvolnily, odpočinuly si a více poslouchaly své tělo. 

Nejen ženy, ale i "muži mají své dny"

Muži také mohou v různých obdobích života pociťovat chutě na určitá jídla a platí tam něco podobného jako u žen a to, že v období stresu, vypětí a nadbytku práce, si pak kompenzují svoji únavu a psychickou zátěž jídlem, pivem nebo pasivním sezením u sportovních zápasů u televize a případným pojídáním bramborků apod. (tedy ne, že by pití piva a sezení u televize bylo doménou pouze mužů :-) ). 

Každý pohyb se počítá

Pro dobrou kondici a postavu je nutný aktivní pohyb, ale napadlo Vás někdy, že pohyb ovlivňuje i to, co jíme? Pokud nedopřejeme svému tělu dostatek aktivního pohybu, chůze, tance a fyzické práce, ovlivní to i naše chutě i celkový náš jídelníček. Když totiž o svoje tělo pečujeme pohybem, máme i tendenci se lépe stravovat a více pečovat o sebe i v dalších oblastech svého života a cítíme se celkově lépe a vitálněji než když doslova zahníváme neaktivitou.

Úroveň sebelásky

A to je můj poslední poznatek. Pokud si nedopřejeme péči o sebe fyzickou i psychickou, nikdy nedokážete zvládnout trvalou změnu životního stylu (zahrnující vše od úpravy tělesné hmotnosti až třeba po odstranění různých zlozvyků a nepotřebných návyků), pokud po ní toužíme. Metod, jak o sebe pečovat je nespočetně. Můžete kombinovat masáže, užívání bylinek, čtení knížek, sport, pohlazení, milování, práci na sobě v podobě vzdělávacích kurzů a metod. Já aktuálně pracuji s Mentální harmonizací u sebe i svých klientů a také na zvyšování úrovně své sebelásky. Ohledně sebelásky doporučuji knihu Učebnice sebelásky či případně přímo kurzy její autorky Lucie Kolaříkové.

Verča